|
|
Obraz médií v československém filmu 1930 až 1949
Kliment, Michal ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Rigorózní práce Obraz médií v československém filmu 1930 až 1949 prezentuje roli médií a jejich profesních představitelů v československých celovečerních hraných filmech vyrobených mezi lety 1930 a 1949. Práce si klade za cíl popsat, jakým způsobem tento obraz ovlivňovaly technologické, sociální a politické proměny této doby. Vedlejším záměrem bylo ukázat, jakým způsobem na tehdejší filmové tvorbě participovali soudobí českoslovenští i zahraniční novináři. Úvod vymezuje filmové tituly určené k primární a sekundární analýze této práce. Pro primární analýzu byly vybrány snímky, které významným způsobem zobrazovaly soudobá média (zejména tisk, rozhlas, filmové a agenturní zpravodajství a nastupující vynález televise) či jejich profesní představitele. Pro sekundární analýzu byly vybrány snímky, které zobrazovaly soudobá média či jejich profesní představitele okrajovým způsobem. První kapitola také uvede stručný přehled krátkometrážní tvorby zobrazující média a také snímků, které s mediální tematikou nepřímo souvisí. Druhá kapitola poskytuje historický kontext zkoumaného období s důrazem na sociální, technologické a politické proměny. Třetí část popisuje klíčové reprezentace médií a jejich představitelů ve filmových textech primární analýzy, tj. prezentuje relevantní části obsahu těchto děl. Následující čtvrtá...
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Realita v československých kriminálních filmech z 60. let (s důrazem na postavu vyšetřovatele a kriminalistické metody)
Staňková, Nikola ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Filmy či seriály s kriminální tematikou se mezi diváky těší velké oblibě. Poměrně dlouhou tradici mají i v České (Československé) republice. Konkrétně v 60. letech minulého století bylo v Československu natočeno několik kvalitních filmů s detektivní zápletkou, které dodnes patří ke klenotům tuzemské kinematografie a jsou v televizi poměrně často reprízovány. Snímky zobrazují nejen zločin, ale také následný průběh vyšetřování, a tedy i práci kriminalistů. Způsob zachycení policejní činnosti je divákům předkládán jako skutečný odraz reality a diváci mu často věří. Je proto zajímavé sledovat, zda filmové zpracování metod a postupů vyšetřování odpovídá skutečné kriminalistické praxi. Touto problematikou se zabývá předkládaná diplomová práce. Z hlediska policejní praxe a filmové naratologie analyzuje celkem pět československých snímků s kriminální tematikou a jejím cílem je zjistit, nakolik odpovídají zobrazené kriminalistické postupy tehdejší realitě. Důraz je kladen rovněž na postavu vyšetřovatele, jakožto představitele strážce zákona, a především hlavní filmové postavy. První část práce tvoří teoretický úvod do principů filmového vyprávění, částečně i do filmové teorie a především pak úvod do metodologie kriminalistiky. Druhá část práce je praktická. Teoretické poznatky jsou zde aplikovány při...
|
|
|
Gulliver na hřbetě velryby: Mediální obraz tvorby Pavla Juráčka v 60. a 70. letech a po roce 1989
Kokta, Josef ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu tvorby scenáristy a režiséra Pavla Juráčka v dobových československých a českých tištěných médiích. Juráček byl jednou z klíčových osobností tzv. československé nové filmové vlny, jehož kariéra byla zastaven nástupem tzv. normalizace nastolené po invazi Československa vojsky Varšavské smlouvy po srpnu 1968. Proto je první zkoumané období zasazeno do 60. let a počátku 70. let, kdy procházel tvůrčím zráním, vrcholem a nakonec i nuceným odchodem z filmového průmyslu. Hlavní část práce je věnována mediální reflexi filmů: Auta bez domova (1959), Hlídač dynamitu (1960), Černobílá Sylva (1961), Ikarie XB 1 (1963), Postava k podpírání (1963), Bláznova kronika (1964), Nikdo se nebude smát (1965), Každý mladý muž (1965), Konec srpna v hotelu Ozon (1966), Kinoautomat (1967) a Případ pro začínajícího kata (1969). Druhé zkoumané období je zasazeno do období po Juráčkově smrti a proměně mediálního obrazu především s vydáváním jeho literární pozůstalosti, především deníkové tvorby.
|
|
|
Recepce slovenského filmu v českém tisku v období 1948 - 1969 (se zvláštním zřetelem ke zobrazení Němců)
Racik, Marek ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
V magisterské práci se věnuji recepci slovenského hraného filmu v českých periodikách od roku 1948, kdy na Slovensku začíná pravidelná výroba hraných filmů, do roku 1969, kdy se v důsledku společenských změn po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy celé období historicky uzavírá. V českém prostředí se totiž často udržovala představa, že československý film je vlastně film český. Práce sleduje, jak byl tento přístup k československému filmu vnímán českou filmovou kritikou. Cílem práce je odhalit a objasnit, kdy a jakým způsobem začala česká filmová publicistika vnímat rozdíly v československé kinematografii a zároveň začala poukazovat na samostatnou identitu kinematografie slovenské stejně tak jako slovenského hraného filmu v českém tisku. Práce dále zkoumá, jakým způsobem byl hodnocen slovenský hraný film českou filmovou kritikou v českých odborných filmových periodikách, filmových časopisech a denním tisku. První část práce je věnována česko-slovenským vztahům v rámci nově vznikajícího slovenského hraného filmu. Druhá část rozebírá komplikovaný přístup české filmové kritiky v článcích o slovenském hraném filmu pod výrazným vlivem mocenského aparátu mezi roky 1948 - 1960. Třetí část se věnuje reflexi tématu SNP a nástupem tzv. slovenské nové vlny, která se odehrála ve dvou etapách mezi roky 1960 -...
|
|
|
Obraz médií v československém filmu 1930 až 1949
Kliment, Michal ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Šobr, Michal (oponent)
Rigorózní práce Obraz médií v československém filmu 1930 až 1949 prezentuje roli médií a jejich profesních představitelů v československých celovečerních hraných filmech vyrobených mezi lety 1930 a 1949. Práce si klade za cíl popsat, jakým způsobem tento obraz ovlivňovaly technologické, sociální a politické proměny této doby. Vedlejším záměrem bylo ukázat, jakým způsobem na tehdejší filmové tvorbě participovali soudobí českoslovenští i zahraniční novináři. Úvod vymezuje filmové tituly určené k primární a sekundární analýze této práce. Pro primární analýzu byly vybrány snímky, které významným způsobem zobrazovaly soudobá média (zejména tisk, rozhlas, filmové a agenturní zpravodajství a nastupující vynález televise) či jejich profesní představitele. Pro sekundární analýzu byly vybrány snímky, které zobrazovaly soudobá média či jejich profesní představitele okrajovým způsobem. První kapitola také uvede stručný přehled krátkometrážní tvorby zobrazující média a také snímků, které s mediální tematikou nepřímo souvisí. Druhá kapitola poskytuje historický kontext zkoumaného období s důrazem na sociální, technologické a politické proměny. Třetí část popisuje klíčové reprezentace médií a jejich představitelů ve filmových textech primární analýzy, tj. prezentuje relevantní části obsahu těchto děl. Následující čtvrtá...
|
|
|
Mediální obraz filmového režiséra Karla Zemana v letech 1945-1989 v českých médiích
Veselá, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Diplomová práce se věnuje tvorbě Karla Zemana, významného československého filmového režiséra druhé poloviny 20. století, a jeho mediálnímu obrazu v dobových českých médiích. Karel Zeman patří ke klíčovým osobnostem poválečné kinematografie, konkrétně pak jedné její větve - animovaného filmu. Proslavil se především svými celovečerními filmy kombinujícími hranou a animovanou složku - Cesta do pravěku, Vynález zkázy či Baron Prášil. Jeho tvorba je přitom tak specifická a natolik vázaná přímo na režisérovu osobnost, že se po jeho smrti nenašel žádný pokračovatel. Diplomová práce popisuje chronologicky Zemanovu tvorbu, od prvních krátkých animovaných filmů přes nejslavnější celovečerní kombinované filmy po celovečerní animované pohádky pro děti. Pro pochopení kontextu stručně přibližuje počátky animované tvorby ve světě i u nás a průběžně se dotýká některých zásadních změn československé kinematografie, které Zemanovu tvorbu přímo ovlivnily (poválečná situace, zestátnění kinematografie). Zabývá se i Zemanovým osobním životem. Základem práce je však podrobný popis jednotlivých filmů - stručný popis děje, umělecké zpracování (výtvarné pojetí, herecká složka, hudba apod.), premiéra a další významná uvedení filmu u nás i v zahraničí, ocenění udělená filmu, ohlas kritiky i veřejnosti. To vše průběžně...
|
|
| |
|
| |
|
|
Filmová výprava a její zakotvení v 60. letech v tvorbě režiséra Karla Kachyni
Vigner, David ; VALAK, Radim (vedoucí práce) ; OLMER, Vít (oponent)
Bakalářská práce se v teoretické části zabývá vztahy mezi jednotlivými výtvarnými uměleckými disciplínami, jež jsou stavebními kameny každého filmového díla. Zejména se jedná o lokace, architektonickou, rekvizitní a kostýmní výpravu. Zároveň zkoumá jednotlivé vazby a kontinuitu mezi těmito profesemi, jejichž výtvarno se tak excelentně promítlo v tehdejší filmové tvorbě. Fotogenie, emotivnost a uvěřitelnost filmového příběhu je jedna ze základních prvků filmu. V praktické části se práce zabývá filmovou tvorbou režiséra Karla Kachyni. Především pak analýzou filmové výpravy ve filmech Trápení (1961), Závrať (1962) a Vysoká zeď (1964).
Z bakalářské práce mohou čerpat studenti filmové režie, kamery, scénografie či produkce. Práce umožňuje úvod a náhled do této problematiky. Vymezuje základní témata a rozdílnosti ve výtvarném pojetí filmu. Tímto rozšířuje i náhled na československou filmovou tvorbu v šedesátých letech z hlediska filmové výpravy.
|
host ::
RSS.